Naše myšlenky
Čas od času se v médiích objeví informace o tom, kolik pacienti utrácejí za léky. Při pečlivém vnímání obsahu reportáže či článku si ale můžeme všimnout, že se do této skupiny výdajů často nezapočítávají pouze léčivé přípravky, ale také nejrůznější doplňky stravy, tedy potraviny. Proto je zcela na místě připomenout, že tyto dvě kategorie se od sebe zcela zásadně liší, a to hned v několika rovinách.
Léčivé přípravky (léky)
Každý lék musí před uvedením na trh projít složitým registračním procesem, a to prostřednictvím některé z regulačních autorit, v České republice je to Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Součástí žádosti o registraci musí být dokumenty dokládající kvalitu, účinnost a zejména bezpečnost léku. Uvedené atributy se dokládají výsledky klinických studií, které mají velice přísná pravidla, platná napříč celou Evropskou unií. Lék se tak musí nejdříve otestovat na obrovských skupinách pacientů, teprve poté, neobjeví-li se žádné zásadní potíže, může být uveden na trh, a i pak je pečlivě sledován.
Každý lék je určen k léčbě konkrétního onemocnění, má stanoveno přesné dávkování a v příbalovém letáku se pacienti mohou dočíst také o možných nežádoucích účincích či o případech, kdy není vhodné lék užívat. Ať už jde o lék volně prodejný, či lék dostupný pouze na lékařský předpis, vždy je třeba dodržovat pokyny uvedené v příbalovém letáku. Pokud si pacient lék kupuje sám (volně prodejný lék), platí si jej vždy z vlastní kapsy. U léků na recept často neplatí nic, případně pouze tzv. doplatek, je-li lék hrazen z veřejného zdravotního pojištění.
Doplňky stravy
Doplňky stravy patří mezi potraviny. Jejich účelem není léčba či prevence onemocnění, ale pouze doplnění živin, vitamínů a dalších tělu prospěšných látek. Doplňky stravy jsou volně prodejné a nemusí procházet žádným klinickým hodnocením, i když výrobci nezřídka deklarují, že nějakou studii provedli (často na velice malém vzorku lidí). Jejich prodejce má povinnost oznámit uvedení na trh Ministerstvu zemědělství. Přestože se jedná "pouze" o potravinu, v lékárnách takové výrobky často najdeme hned vedle léků. A to může být pro pacienty matoucí. Přestože výrobci doplňků stravy mají zákonem o regulaci reklamy zakázáno prezentovat doplňky stravy jako výrobky, které mohou mít léčebné či preventivní účinky, reklama na takový výrobek může často v pacientovi vzbudit mylný dojem, že díky jeho užívání dojde k zásadnímu zlepšení zdravotního stavu. A tak nakupuje a čeká na zázrak, který nepřichází.
Když pomineme ekonomickou stránku věci, totiž že doplňky stravy z veřejného zdravotního pojištění hrazeny být nemohou a za mnohé z nich můžeme utratit nemalé finanční částky, není možné zapomenout ani na zdravotní rizika spojená s užíváním potravinových doplňků. Přestože jde, jak už bylo řečeno, o potraviny, při jejich užívání současně s léky může docházet k nežádoucím interakcím. Před nákupem doplňku stravy je proto vždy zcela na místě poradit se o jeho vhodnosti a případných rizicích s ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.
18.3.2019